dangerous_dreams: (Trust the story)
[personal profile] dangerous_dreams
Zveřejňuji první bonus (ačkoliv se jmenuje Bonus II) ke Scolares. Odehrává se v minulosti, kdy byl Ondra v oktávě a se svými spolužáky oslavoval na chatě Silvestra.

Rating: 12+

Scolares: Bonus II aneb silvestrovská oslava

Zastavili na malé železniční zastávce, která se ztrácela uprostřed pole. Z malého motoráku se vyhrnula hrstka mladých lidí. Krajinu kolem pohřbily závěje sněhu, v otevřeném prostoru bodavě foukalo. Michal zavelel a jako první se vydal po paměti vyšlapávat cestu. Zatímco ve vlaku vládla uvolněná nálada a občasné vtipy umocňovaly všeobecné nadšení, zimní bundy se vesele houpaly na kovových háčcích, čepice byly nacpané mezi batožinou nad hlavami a zamlžené okenní tabulky byly celé pokreslené, teď se všichni choulili do svých šál a mlčky pochodovali za Michalem.

Ondra neměl rád víkendové akce svých spolužáků a Michal to věděl. Přesto ho na svou chatu pozval a přesto Ondra protentokrát neodmítl. Nerad pil jen proto, aby se opil a druhý den se chlubil svou kocovinou; nerad se snažil zapojovat se do hovorů, které mu nic neříkaly; nerad se díval na proměnu spolužáků a spolužaček, kteří na konci večera odhodili zábrany a později i svoje oblečení. Neměl tušení, proč pozvání přijal. Dílem snad proto, že trávit Silvestra v rodinném kruhu už nebylo tak pohodlné jako dřív, dílem proto, že jej postupně přemáhal nelogický pocit nostalgie. Nemohl se dočkat, až odmaturuje, ale přesto si v oktávě konečně užíval svá gymnaziální léta. Snad si chtěl vyzkoušet přežití se spolužáky i v neformálním prostředí, nejspíš to patřilo k pokusu buď napravit, nebo navždycky zničit vztah ke třídě.

„Naše ideální místo pro silvestrovskou oslavu desetiletí,“ hlásil Michal, když celí zkřehlí dorazili k lesu za polem. Chata Michalových rodičů stála na samotě daleko od zbytku vesnice. Nebyla veliká, ale třetinu třídy a nějaké další Michalovy kamarády prý určitě pojme.

Přes všechna nelibá očekávání začalo odpoledne slibně. Lehkomyslně naházeli karimatky a spacáky do jednoho kouta – než půjdou spát, pokud vůbec, času dost. Venku bylo ještě světlo. Zahřáli se rychlým čajem, nechali chatu, ať se vytopí, a Michala, ať počká na své další tři přátele, a zmizeli mezi skalami v lese.

Nesvůj si Ondra začal připadat až večer. Na řadu přišly Aktivity, hra nesmrtelná a všeobecně uznávaná jako všem přístupná zábava. Přesto Ondra chvílemi ztrácel koncentraci a pil rychleji, než chtěl. Přímo naproti němu seděl Michalův kamarád, jehož jméno Ondra úspěšně zapomněl. Přestože soutěžil se Sárou, která poskakovala na židli po Ondrově pravici, často pohledem sklouznul stranou. Když Ondra již po několikáté rychle sklopil oči, umínil si, že bude neznámého ignorovat. Neúspěšně. Doufal, že si Michal nevšimne, že jeho pantomimu nesleduje úplně pozorně, a že se to nepromítne na jejich konečném skóre. Alespoň tohle se dařilo. A dokonce odposlechl Tomášovo jméno.

Hrálo jich hodně a času do půlnoci ubývalo. Dohodli se, že to dohrají později, a postupně se hrnuli ven. Někdo dramaticky odpočítával, jiní zápasili s šampusem, o několik metrů dál se připravoval ohňostroj. Když si za pár minut připíjeli na nový rok, už se přímému pohledu na Tomáše nevyhnul. V duchu si nadával. Ať už to bylo s Tomášem jakkoliv, připadal si jako pitomec. A když se po chvíli začali ostatní koulovat a stavět sněhuláky a Ondra si uvědomil, že u chaty stojí s Tomášem sám, vypil zbytek šampusu najednou.

Do tváří se mu nahrnula horkost, tělem se rozlila lehkost. Alespoň pro tu chvíli se Ondra podíval – světle hnědé vlasy mu padaly do očí, kolem krku měl ledabyle ovázanou šálu, trochu se mu třásl spodní ret. Ondra se nadechoval, že konečně něco řekne, ale Tomáš ho předběhl.

„Nějak se mi nechce se válet ve sněhu. Nepůjdeme dovnitř?“ Nečekal na odpověď a zmizel v chatě.

Uvnitř bylo ticho a nezvykle mnoho místa. Jen stůl nebylo pro hru a prázdné či poloprázdné skleničky skoro vidět. Ondrovi hučelo v uších. Tomáš příjemně voněl. A nešel dál, stál u dveří a jen se díval. Ondra měl pocit, že se zbláznil. Svedl to na alkohol, když k němu přistoupil blíž a nechal se políbit. Jeho poslední racionální myšlenka byla, že podruhé je to lepší než poprvé. Potom nechal své srdce bušit a v břiše třepotat motýly.

V prvním patře si z nestabilní hromady vyprostili každý svoji karimatku a spacák a obsadili vzdálený kout velkého pokoje. Bylo tu chladno a vzduch, který již dlouho nikdo nevětral. Když si ho Tomáš trochu nemotorně přitáhl blíž, Ondra ztratil rovnováhu i vkleče a oba dva se zabořili do Tomášova spacáku. Polibek na chvíli přerušil tlumený smích. Přitiskl se k němu těsněji, příjemně hřál, a ruku propletl s vlasy, které ho přitahovaly celý večer.

Nemotornost polibků vyvažovala jejich intenzita. Nešikovnost rukou zastiňovala jejich zvědavost. Znovu a znovu bloudily prsty po již známých místech, jako by se jich teprve teď dotýkaly poprvé, a čas plynul jinde. Když se prodraly pod tričko, Ondrovi se zatočila hlava. Hladily zvolna, Ondra byl zavrtaný na Tomášově rameni, hrudník se mu zvedal a klesal čím dál pomaleji.

Otevřel oči někdy během dopoledne. Jakmile si uvědomil, že spí přitulený k cizímu spacáku, ale sám, okamžitě se probudil. Vyděsil se, když uviděl, že místnost je plná spících spolužáků. Tiše přes ně přeskákal a odplížil se dolů do kuchyně. U stolu seděl Michal, v ruce kouřící hrnek a na stole nakousaný loupák. Z chodby se ozval Tomášův hlas:

„Věci si u tebe vyzvednu příště, jo? Bohužel dneska vážně musím stihnout ten dřívější vlak!“ Za chvíli si v kuchyni oblékal bundu. „Ahoj…“ vysoukal ze sebe trochu zaraženě.

Michal pobaveně zakroutil hlavou a zahleděl se z okna.

Tomáš zašeptal Ondrovi do ucha: „Rád jsem tě poznal.“ Vzápětí byl pryč.


***

„Nějak jsem se s ním už nesetkal,“ dokončil Ondra zadumaně. „Což je možná dobře, protože ten den se na mě Michal culil celé dopoledne, než přišli ostatní. Jinak by asi nepřestal.“ Ušklíbl se a otočil se na Daniela.

Odpovědí mu byl široký úsměv.

Ondra šťouchl Daniela do ramene a pronesl zpátky do polštáře: „Nech toho, chtěl jsi slyšet, co bylo před tebou, tak tady to máš!“


Chronologický seznam

Referát (říjen 2008)
A.24/6 (únor 2010)
Tři. Jedna a dva.
Kdy času neubývá
Ráno
O přednášce psaní
Seminárka
Dobrý nápad
Tulipán (květen 2010)
Grammatica
Spolubydlící
Earl Grey
Čokoládová (červen 2010)
Nový bráška
Maloměsto
S rodiči
Jak... (červenec 2010)
Stránky (napsala Kleio)
Abeceda (srpen 2010)
Soukromá značka
Ve vlaku (září 2010)
Tercie
Pohlednice (prosinec 2010)
Podpora
První večer
--
Pohledy do minulosti:
Narozeninová (červen 2003)
Po tréninku
Adam
--
Korektura (červen 2011)
Výlet (napsala Rya) (podzim 2011)
Melounová (napsala Kleio)

---
Bonusy:
Bonus I
Bonus II aneb silvestrovská oslava

Date: 21 April 2013 09:47 (UTC)
polar_otter: (Default)
From: [personal profile] polar_otter
Jak se to... Ondra je panic, Ondra je panic! :D Ehmmm, ne, byl. To je tak... roztomile vtipný, tyhlencty pokusy. :)

Date: 21 April 2013 16:50 (UTC)
polar_otter: (duhově)
From: [personal profile] polar_otter
Napiš. Bonus. III. A IV. Aby. Nebyl. ^^

Dangerous Dreams

Tento blog slouží jako nové útočitě pro mé literární výtvory.
Naleznete tu fan fiction i mou originální tvorbu. Fandomy jsou opravdu různé - od Harryho Pottera až po klasiku, např. Máj. Mám ráda slash, takže ten tu najdete v hojné míře. Nicméně je tu i dost ne-slashových věcí.
Ráda si hraji se slovy, zašifrovávám a "komprimuji" informace a do toho miluji romantismus. Co z takové kombinace vzniká... :)
Orientovat se tu můžete pomocí štítků níže.

August 2015

M T W T F S S
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Page Summary

Style Credit

Expand Cut Tags

No cut tags
Page generated 19 September 2017 13:22
Powered by Dreamwidth Studios