![[personal profile]](https://www.dreamwidth.org/img/silk/identity/user.png){kind=small}
dangerous_dreamsDMD 2012; téma: ... a taková to byla láska!
Další májová drabble, tentokrát z pohledu poutníka.
Čtvrtý zpěv
I v smutném zraku mém dvě vřelé slzy stály,
co jiskry v jezeru, po mé si tváři hrály;
neb můj též krásný věk, dětinství mého věk
daleko odnesl divoký času vztek.
Poutníkovi vířily hlavou myšlenky, načež se pomalu se slily v jedinou, stále však nepolapitelnou. Podruhé po devíti letech se odvážil vrátit se. Poprvé však ve dne. Spatřil krajinu – pole, les, hrad i jezero – téměř nezměněnou. Poprvé přišel jindy než v zimě. Dýchal vzduch stále naplněn vůní borovic a vřesu. Připadalo mu, jako by se ještě vůbec nic nestalo, jako by měl každou chvíli potkat vylekaného Viléma. Kráčel dál. Valdemar jako by na něj čekal. Nemluvili spolu dlouho, nebylo třeba. K večeru Valdemar odešel; naposledy se ohlédl. Příroda se tišila. Když zafoukal vítr, jen holá lebka zarachotila zuby. Slzy slyšet nebylo.
Další májová drabble, tentokrát z pohledu poutníka.
Čtvrtý zpěv
I v smutném zraku mém dvě vřelé slzy stály,
co jiskry v jezeru, po mé si tváři hrály;
neb můj též krásný věk, dětinství mého věk
daleko odnesl divoký času vztek.
Poutníkovi vířily hlavou myšlenky, načež se pomalu se slily v jedinou, stále však nepolapitelnou. Podruhé po devíti letech se odvážil vrátit se. Poprvé však ve dne. Spatřil krajinu – pole, les, hrad i jezero – téměř nezměněnou. Poprvé přišel jindy než v zimě. Dýchal vzduch stále naplněn vůní borovic a vřesu. Připadalo mu, jako by se ještě vůbec nic nestalo, jako by měl každou chvíli potkat vylekaného Viléma. Kráčel dál. Valdemar jako by na něj čekal. Nemluvili spolu dlouho, nebylo třeba. K večeru Valdemar odešel; naposledy se ohlédl. Příroda se tišila. Když zafoukal vítr, jen holá lebka zarachotila zuby. Slzy slyšet nebylo.
